AirSpotter.eu

MarekV · Zaslal: po prosinec 28, 2015 12:37 pm Předmět:

Z Tvého popisu se Iljušin Il-114 jeví jako ideální stroj pro ruské podmínky. Schopnost operovat z nezpevněných ploch mě na ruských letounech skutečně fascinuje. A jak naznačuje současný vývoj i na Západě, nejde o zastaralou koncepci, viz Pilatus PC-24, což má být první bizjet, který by měl být schopný operovat z travnatých ploch. Mimochodem, když jsem před lety poprvé viděl fotku Il-114, zaujalo mě, že v Rusku létá BAe ATP. Až při důkladnějším prohlédnutí jsem zjistil, že je to zcela jiný stroj. Oba jsou však velmi elegantní.

Existence návrhu Iljušinu Il-106 je pro mě ohromným překvapením, dosud jsem o něm nevěděl. Díky za jeho zmínku. Jde o velice rozkošného křížence letounů Il-96 a An-124. Nemohu než tomuto projektu fandit.

Ten futuristický návrh má poměrně veselou historii a s programem PAK TA (Jermak) vůbec nesouvisí. Vznikl totiž zcela nezávisle v rámci diplomové práce, kterou zadala ruská letecká společnost Volga-Dnepr s cílem získat futuristickou vizi civilního dopravního letounu budoucnosti. Výsledkem je ona skutečně impozantní vizualizace. Poté, co byly zveřejněny požadavky ruského ministerstva obrany na letoun PAK TA, který by měl mít nosnost 200 tun při maximální rychlosti až 2 000 km/h a s doletem 7 000 km (což je docela šílená představa), použila ruská informační stanice Russia Today (RT) právě onu nesouvisející grafiku, a tato zpráva včetně ilustrace následně obletěla celý svět.

Karel · Založen: 29.3.2007 Příspěvky: 982 Bydliště: Brno

Už před koncem roku bylo jasné, že Jak-242 už nepředvedou do konce roku, nový termín se očekává v druhém kvartále a první let před koncem roku. Z nějakých náznaků se dá hádat, že snad není vše úplně doladěno s kompozitními díly. Možná tedy dostanou RedWings první stroj o něco později.

Jejich konkurenti ale nezaháleli, proběhla certifikace A320NEO, všichni se mohli pokochat B737MAX-8
http://www.ato.ru/files/in_text_pictures/site/in_texts/b737max-rollout_01.jpg
nebo čínským C919:
https://news.mail.ru/economics/23828830/

Co se týče spolupráce RF a ČLR na širokotrupém C929, je už jasné, že se má jednat o společný vývoj motorů. To je ale ještě docela daleká budoucnost, zatím skončila první etapa letových zkoušek PD-14. Asi úspěšně, prý jsou překvapení, jak blízko se přiblížili vypočteným hodnotám. V březnu by ministerstvo mělo zveřejnit plán uvádění na trh a dalšího vývoje této řady motorů. Plán je pěkná věc, ale mohou tím pochopitelně zamíchat různé nečekané problémy, jako jsou právě teď u motorů PW1100G pro A320NEO, kde se objevily problémy s prohýbáním rotoru při startu z nízkých teplot.

Ale zpět k rusko-čínským motorům. Tyto motory by pak Rusové mohli používat i na Il-96-400, An-124 a také třeba Ecojetu. Našel jsem celkem zajímavý obrázek, který Ecojet srovnává s A-330. Z tabulky parametrů je zřejmé, kam Rusové cílí:

http://www.ato.ru/files/in_text_pictures/ato/121/Tsag-gr-02-.jpg

Docela zajímavá je informace, že ruská vláda vypsala výzkumný program "Самолет-2020", jehož cílem je nalézt nové cesty pro rozvoj letectví. Mezi posuzované možnosti budou asi patřit i nový dopravní supersonik, nebo rychlostní helikoptéra.

MarekV · Zaslal: čt leden 28, 2016 6:25 pm Předmět:

I když Jak-242 nakonec roll-out v roce 2015 nestihl (díky za dohledání nového termínu), přece jen byl přelom roku bohatý na novinky v civilním letectví, jak jsi ostatně zmínil (pro úplnost, první Airbus 320neo byl dodán Lufthanse coby výchozímu provozovateli 22. ledna, zatímco první let Boeingu 737MAX je plánován na zítřek, 29. ledna). Mimochodem, ten problém s prohýbáním rotoru při nahazování za nízkých teplot má něco společného s tím, že prozatím musí tyto motory běžet tři minuty naprázdno, než může letadlo pojíždět, což neakceptovaly Qatar Airways, které měly být prvním zákazníkem namísto Lufthansy?

V našem kontextu bych ještě doplnil událost (možná záměrně) zastíněnou představením stroje COMAC C919, jíž se stalo dodání prvního letounu COMAC ARJ-21, který po takřka sedmi letech od prvního vzletu převzaly 21. listopadu čínské aerolinie Chengdu Airlines (B-3321: http://www.airliners.net/photo/Chengdu-Airlines/COMAC-ARJ21-700/2769752/L/). Snad se z vývoje tohoto letadla COMAC poučil a C919 se dočká dodání výrazně dříve než jeho předchůdce.

Mockrát díky za vyhledání toho srovnávacího nákresu. Z něj lze skutečně dobře vyčíst Tvá dřívější slova, že by se měl Ecojet zaměřovat na kratší tratě. Dolet 3500 km oproti téměř 12 tisícům u Airbusu 340 je znatelný rozdíl.

Na vývoj rusko-čínského motoru jsem velice zvědav. Už jen proto, že mě bude zajímat podíl Číny na vývoji. Poněkud to zavání snahou získat od Rusů jejich know-how.

Civilní nadzvukové letadlo budoucnosti v ruské režii mě mimořádně zajímá, dojde-li opravdu k vypracování nějakého návrhu tímto směrem. A předzvěstí toho vysokorychlostního vrtulníku může být koncem loňského roku zalétaný Mil Mi-24K v rámci programu PSV (Перспективный скоростной вертолёт): http://www.airliners.net/photo/Mil-Design-Bureau/Mil-Mi-24K/2762594/L/.

MarekV · Zaslal: po únor 29, 2016 6:36 pm Předmět:

Až dnes jsem se dozvěděl o existenci nového ruského cvičného proudového letounu SR-10 a nestačil jsem se divit. Výsledek práce soukromé firmy dvou ruských konstruktérů zaujme především zápornou šípovistostí křídla o rozpětí 8,4 metru. Na délku má dvoumístný stroj 9,5 metru. Předběžně vypočtené výkony jsou velmi působivé, nejvyšší rychlost až 900 km/h, stoupavost 60 m/s, dolet 1 500 km a dostup 6 000 metrů. O pohon by se měl starat buď ruský motor NPO Saturn AL-55 (tah 17 kN) anebo ukrajinský Ivčenko AI-25 (tah 17 kN). Letoun vzlétl poprvé 25. prosince 2015 v Kaluze.
Zatím je samozřejmě velice brzy hodnotit, co může tento letoun přinést, ale pokud půjdou testy dobře a letadlo splní to, co se od něj očekává, mohlo by v budoucnu velmi výrazně otřást trhem proudových cvičných letadel. Letoun je to sice relativně malý, ale to by mohlo hrát v jeho prospěch. Vzhledem ke stejně výkonné pohonné jednotce jako má náš Albatros by mohl L-39NG získat zdatného soupeře. Spíše si ale myslím, že letoun má šanci zaujmout civilní provozovatele, kteří by v něm mohli získat skvělý stroj pro sportovní létání.
Ohromně se těším na další zprávy o probíhajících pracích na SR-10, protože tohle je projekt, kterému jsem začal okamžitě fandit. Snad neskončí u prvního prototypu. Určitě tomuto letounu v budoucnu věnuji jeden díl seriálu. Tímto mě Rusové opravdu moc potěšili. Za pozornost jistě stojí povedené promo video: https://youtu.be/_aMyVlG5QIA

Karel · Založen: 29.3.2007 Příspěvky: 982 Bydliště: Brno

Z Ruska bych měl ještě jednu zprávu, ale je to zatím podle mě hodně předběžné. No posuďte sami:
http://cz.sputniknews.com/byznys/20160323/2645630/ruske-letadlo-fregat-ecojet-evropa.html

MarekV · Zaslal: út březen 29, 2016 6:04 pm Předmět:

Díky za odkaz na článek. Rusové mají očividně s Ecojetem megalomanské plány. A dost možná ne neoprávněně. Každopádně mě dost pobavilo tvrzení, že jedním z argumentů pro otevření výrobny letadel v ČR nebo na Slovensku jsou zkušenosti se stavbou Avie 14, licenční verze sovětského Iljušinu Il-14. To ale bylo v druhé polovině padesátých let, tedy před půl stoletím. Lidé, kteří na tom tehdy dělali, jsou už buď mrtví, anebo dávno v důchodu. Tedy o nějakých možnostech, jak těžit z daných zkušeností, se příliš hovořit nedá. S trochou vstřícnosti tak lze ono tvrzení vyložit snad jedině tak, že když se tu dala skládat letadla tehdy, mělo by to jít i dnes. Přesto je to velmi pochybný argument.

Na svět se rovněž dostalo video v podobě "slideshow" obrázků z testů modelu letadla Frigate Ecojet v aerodynamickém tunelu ETW (European Transonic Windtunnel) v Kolíně: https://youtu.be/tcj2VIo73v0. Asi nejvíc mě zaujal tvar zádě, který z důvodu oválného tvaru trupu velmi svádí k zastavění otevíratelných vrat pro případnou cargo verzi.

A ještě bych navázal na příspěvek o letounku SR-10. Zájemcům o opravdu vynikající obrázky doporučuji zhlédnout tuto galerii: http://igor113.livejournal.com/678191.html.

Karel · Založen: 29.3.2007 Příspěvky: 982 Bydliště: Brno

Včera jsem se v televizi kouknul na kousek regionálních zpráv. Byla tam opět reportáž o Kunovicích, o Aircraft Industries. Že velká část lidí zůstává stále doma, že v tuto chvíli sice bezprostředně bankrot nehrozí, ale oživení také není v dohledu. Že vyrábí hodně pro Rusko a díky oslabenému kursu teď není o L410 takový zájem.

Co tam ale ani nenaznačili, že se připravuje výroba L410 přímo v Rusku. Je vyloučeno, že by to nevěděli, dá se to najít na internetu za 5 minut, odbory, s nimiž tam hovořili to jistě už ví dávno. Asi tedy není žádoucí, aby se příliš medializovalo to, že klacek sankcí proti Rusku nás často zasahuje svým opačným koncem. Manažerům AI se nelze divit, v jejich situaci je to jediné logické rozhodnutí. Otázka je, co bude s Kunovicemi za pár let. Moc světlou budoucnost bych jim ale neprorokoval.

Možná by stálo za to upřesnit, že výroba L-410 v uralském УЗГА v Jekatěrinburgu má začít příští rok, kdy by chtěli vyrobit 6 mašinek. V 2019 plánují modifikaci hydroplán. Standardní produkce by měla být 12 letadel ročně s možností posílit výrobu na 20. V tuto chvíli mají v různých fázích rozjednáno 30 letadel do roku 2020.
Zdroj: http://www.a-economics.ru/news/theme-business_sale/code-4645/

Co je možná ještě zajímavější je, že samarský Aviakor usiluje o výrobu L-610. To není překlep, opravdu by chtěli reinkarnovat tento eroplán. Aspoň to tvrdí ministr průmyslu Samarské oblasti Bezrukov. Počkejme si, jak se to vyvine.
Zdroj: http://www.aex.ru/news/2016/5/26/154038/

Karel · Založen: 29.3.2007 Příspěvky: 982 Bydliště: Brno

Představení MS-20-300:
https://youtu.be/Ddx5gDbf5B0

První let předpokládají prosinec až únor, zahájení výroby 2017, certifikace a první dodávky koncem 2018.

V souvislosti s "vykatkou" se objevilo několik zajímavých informací. Třeba elektronika řízení letounu bude zase o něco víc foolproof (nebo chcete-li má защиты от дурака). Například je při vzletu omezen podélný sklon, aby letoun nemohl utrpět tail strike, stejně jako při přistání boční náklon, aby neškrtal motory o dráhu nebo nerozryl koncem křídla trávník. Ochrana proti překročení úhlu náběhu (alpha protection) bere v úvahu i případnou námrazu a patřičně reaguje. Při přidání tahu motoru se automaticky kompenzuje klopný moment. A ještě další funkce jako třeba stabilizaci letu v podmínkách turbulencí. Jak moc je to dobře nebo ne, nechť každý posoudí sám.

V tuto chvíli registrují 175 tvrdých zakázek plus 100 opcí. Dalších 110 je různě rozjednaných. Z toho 50 pro AFL, který zvolil konfiguraci pro 175pax, tedy spíš pohodlnou verzi (maximum 211 míst). Jejich představa je dosáhnout výroby 70ks ročně, tedy ukousnout možná několik procent koláče světového trhu. Katalogová cena by měla být 85mil USD, což je o něco nižší než oba modernizovaní konkurenti, ale katalogová cena je jen číslo. Letadla se prodávají za nižší ceny, často třeba za polovinu.

Mně osobně se líbí, že průměr trupu je vyšší než má A320 (pochopitelně i B737), což zvyšuje nejen komfort, ale umožňuje rozšířit uličku natolik, že by se měl výrazně urychli nástup a výstup pax (kdo si ukládá nebo bere zavazadlo, nezablokuje celou uličku). Hubení se mohou také protáhnout kolem cateringového vozíku. Samozřejmě se za to musí trochu zaplatit aerodynamickým odporem, ale prý to dokázali vyrovnat velmi jakostním kompozitním štíhlým křídlem transsonického (superkritického) profilu. Díky tomu je MS-21 zároveň rychlejší, než jeho dva konkurenti. Uvidíme, okamžik pravdy se blíží a ve vzduchu se ukáže, jak moc jsou matematické modely blízké realitě.

Při příležitosti prezentace si postěžovali i na nedostatek mladých specialistů v Irkutu. Prý platy jsou takové, že mladým pak nezbývá dost na splácení hypoték. Průměrná mzda v závodě je 49 tis RUR (při oficiálním kurzu necelých 20 tis Kč ale vzhledem ke struktuře cen v Rusku za to koupíte víc, řekl bych třeba jako za průměrnou mzdu u nás).

MarekV · Zaslal: čt červen 09, 2016 5:55 pm Předmět:

Tohle jsou extrémně zajímavé novinky! Obzvlášť zájem udělat plovákový Turbolet. Jestli nezůstane jen u plánů, bude to velice půvabná modifikace. Stejně tak ten druhý život L-610. I když, to mi připadá spíše jen jako takový výkřik. Ale uvidíme. Díky, že to sleduješ, jsem zvědavý na další vývoj.

Přesto se nedokáži ubránit jistému postesknutí. A to, jakým způsobem jsme se zbavili své letecké produkce. Kromě kunovického Aircraft Industries je v ruských rukou i firma Blaník Aircraft, jež vlastní práva na větroně L-13 a L-23 a připravuje nový L-23NG. Je sice pravdou, že z hlediska sportovního letectví máme špičkový průmysl a patříme mezi světové velmoci, ať už jde o ultralehká letadla (Evektor, Aveko, Skyleader a mnohé další firmy) či větroně (HpH), podobně se u nás rozvíjí firmy na trhu bezpilotních letadel, ale segment větších letadel (viz AI) šel docela do kytek. Mnozí namítají, že Turbolety (a Blaníky) jsou stejně už zastaralé konstrukce, takže je už více méně fuk, jestli je vyrábí někdo jiný, ale to mi připadá jako poněkud krátkozraký názor. Už jen proto, že letecká továrna letadla nejen vyrábí, ale provádí na nich i všemožné úpravy, zkrátka umožňuje další rozvoj a celkově získává nové znalosti použitelné u nových konstrukcí. Bez ohledu na to, jedná-li se o padesát let staré konstrukce nebo zcela nové. Taky lze namítnout, že kunovický Let by bez "pomocné" ruské ruky skončil, takže bychom měli být vlastně vděční, že se podniku někdo ujal, ale to mohl udělat kdokoli jiný z tuzemska. Navíc, jak píšeš, nakonec se výroba Turboletů stejně přesune jinam, tak ta "záchrana" zase takové terno nebylo. Občas mi přijde, že se mezi tuzemskými podnikateli šíří určitá nákaza, která je zaslepuje před investicemi do něčeho, co bude v trendu až za pár let. A tak se cpou peníze do věcí, které jsou sice na vrcholu poptávky, takže krátkodobě z nich lze vytřískat relativně hodně peněz, ale dlouhodobě to není až tak úžasné. Ale čest prozřetelným výjimkám.

MS-21 je skutečně velice elegantní letoun. Když navíc čtu o vybavení, kterým má disponovat, bude to zřejmě i poměrně vyspělé letadlo, nezůstane-li to jen na papíře. Ještě mě zaujalo, že hodně zpráv k tomuto letadlu se točí kolem absence wingletů. Je to trošku do očí bijící, když se konkurenční výrobci předhánějí ve vývoji čím dál bizarnějších konců křídel.

Karel · Založen: 29.3.2007 Příspěvky: 982 Bydliště: Brno

Máš pravdu, o wingletách se občas také mluví. Ale ono je to ještě trochu zajímavější. Křídlo MS-21 je tím, v čem irkutští jednoznačně převyšují A320 i B737. Při návrhu křídla se vždy volí kompromis - aerodynamicky je výhodné štíhlé křídlo, ale zároveň takové křídlo z pevnostních důvodů vychází těžší. Hledá se tedy optimum - rozumná váha a dobrá aerodynamika. Kompromis je jiný pro kovová křídla (konkurenti A,B mají štíhlost 10-10,5) a pro kompozitní křídlo vyrobené ruskou technologií (11,5). Z toho vyplývá hlavní přednost MS-21, a tušíme tedy, proč si mohli dovolit zvýšit průměr trupu i rychlost, aniž by příliš narostl odpor.

Ohledně winglet, nebo jak Rusové říkají "zakoncovek", je ve hře omezení maximálního rozpětí podle ICAO (36m), na které se navrhují stojánky a terminály. MS-21 má 35,9m. Samozřejmě, že v CAGI vědí, jak by winglety zlepšily charakteristiky křídla, ale také vědí, že něco váží. Říká se, že přínosem jsou až při letu na větší vzdálenosti. I když se Rusové chlubí tím, že křídlo je tak dobré, že winglety ani nepotřebuje, připouští, že časem by se mohly na některých modelech objevit. Já bych si i troufl hádat, že zatím jsou rádi, že zvládají bezpečně vyrábět křídlo tak jak je, a až vychytají všechno na té jejich nové kompozitní technologii (využívají a rozvíjejí technologii rakouské FACC), budou se moci bezpečně pustit i do winglet.

Uvidíme, Superjet byl letounem, který měl jen dohnat peloton, MS-21 chce útočit na čelní pozice. Nemají to rozhodně snadné, jejich konkurenti jsou hodně dobří a navíc se Západ snaží srazit ruskou ekonomiku na kolena pomocí sankcí a hrátek s cenou ropy. Můžeme dále sledovat, jak se naplní nebo nenaplní všechny optimistické vize. Je však jasné, že i kdyby své konkurenty technicky převyšoval, žádnou smršť na trhu nezpůsobí - konkurenti mají dokonale zajištěný celosvětový prodej, servis, podporu a zásobování ND, což nejde vybudovat za rok, ani za pět.

Já také moc nevěřím na návrat L-610, ale i tak je milé, že si na ni někdo vzpomněl. Osud Kunovic bude pochopitelně záviset na tom, jak se bude vyvíjet politická situace, a také na tom, jaká bude poptávka po nových L-410 NG na jiných trzích, než SNS. To, že se pro Rusko budou vyrábět na místě je zřejmé - pokud by to neudělali, do Ruska by se prostě přestalo prodávat, neboť při současném kurzu je cena L-410 moc vysoká.

Karel · Založen: 29.3.2007 Příspěvky: 982 Bydliště: Brno

Ještě jsem si vzpomněl na jednu novinku - MS-21 se pochopitelně má řídit joystickem (nebo chcete-li sidestickem). Jako novinka ale má být, že se budou oba joysticky hýbat spolu, jako by byly mechanicky propojené a nebude tedy možné, aby pilot zasahoval kolegovi do řízení a ten druhý o tom nevěděl. Což se ukazuje, že se občas děje.

Superjet má také novinku, první uživatel v EU, irská společnost CityJet zařadila první stroj (z 15 plus opce na 16) do své flotily. První let byl transport irské fotbalové reprezentace do dějiště ME. Dříve ohlásila i belgická společnost VLM, že by své už trochu zastarávající Fokkery 50 nahradila stroji SSJ, ale snesla se na ni kritika ohledně narušování politiky sankcí EU vůči RF a VLM z obchodu vycouvalo.

MarekV · Zaslal: pá červen 17, 2016 7:52 pm Předmět:

Winglety na MS-21 mě zaujaly natolik, že jsem se do toho taky trošku ponořil. Z fotek modelů vystavených na aerosalonu MAKS v Moskvě to vypadá, že verze 200 a (představená) 300 počítají s klasickým křídlem, kdežto verze 400 už winglety mít má. Tomu by pak odpovídalo, že udávané rozpětí této verze má být 36,8 metru (oproti oněm 35,9 m u dvou menších verzí).

A ještě k Superjetu a "západním" provozovatelům, narazil jsem na zmínku, že Maďarsko přepadla nostalgie po národním dopravci a snad by měl nějaký nástupce Malévu vzniknout, přičemž se hovoří o flotile šesti Suchojů Superjet. I když zatím to celé vypadá jako velmi obecná a předběžná představa.
Jinak osobně se těším, jak typ dostane certifikaci pro lety z letiště Londýn-City, protože velice vážně zvažuji, že jakmile CityJet začne SSJ na linky z něj nasazovat, využiju toho a proletím se.

MarekV · Zaslal: út červenec 26, 2016 8:30 am Předmět:

K tématu oživování "mrtvých" projektů českých/československých letadel stojí za to přidat, že vedle plánů o zavedení výroby L-610 v Rusku se dle všeho plánuje zahájení výroby letounu Aero Ae 270 Spirit v Nigérii. O tuto česko-tchajwanskou obdobu švýcarského stroje Pilatus PC-12 projevilo v minulosti zájem již více zemí, avšak teprve letos celý projekt odkoupila nigerijská společnost COPS Investments, jež plánuje Ae 270 vyrábět.

Více zde: http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/aero-prodalo-letity-projekt-letoun-ae270-chteji-vyrabet-nigerijci-1308081

MarekV · Zaslal: po srpen 15, 2016 10:58 am Předmět:

Dění v letectví neustává, a tak se objevily dvě události související s tématy představenými v seriálu Druhých 100 let, o nichž bych tu chtěl alespoň stručně poreferovat.

Ta první se týká 35. dílu: Vesmírná a stratosférická turistika. Mimo jiné jsem v něm psal o možnosti přiblížit se pocitu kosmonautů prostřednictvím takzvaných parabolických letů, které civilistům nabízí několik společností. I když jsou tyto lety nesrovnatelně levnější než nabízené výlety do stratosféry či vesmíru, pořád se nejedná o úplně levnou zábavu. Proto může eventuální zájemce zaujmout, že švýcarský podnik Swiss Space Systems (S3), který pracuje na projektu vynášení nákladů za využití vzdušného startu, si pod hlavičkou své pobočky S3 ZeroG pronajala od společnosti Hi-Fly Malta letoun Airbus 340-300 (9H-TQM), s nímž nabízí parabolické lety za relativně lidovější cenu. Na rok 2017 plánuje uskutečnit světové turné s tímto letounem a zpřístupnit tak stav beztíže co největšímu počtu lidí. Pro nás je nejzajímavější evropská část turné, která obnáší tři lety v Chorvatsku (29. dubna, 22. července a 29. července), jeden v Německu (14. října), jeden v Řecku (15. července), dva v Polsku (21. října a 28. října), dva ve Španělsku (15. dubna a 22. dubna), jeden v Portugalsku (8. července) a čtyři ve Švýcarsku (8. dubna, 1. července, 5. srpna a 7. října). Konkrétní letiště, z nichž se lety uskuteční, prozatím nejsou známy, přesto například Polsko či Německo (a snad i Chorvatsko) jsou pro české zájemce vcelku dostupné. K dispozici jsou dvě "třídy", které se liší zejména počtem cestujících, kteří sdílí prostor v letadle (ve skutečnosti jsou třídy tři, ale ta nejdražší tzv. VIP je dostupná pouze na vyžádání a cena bude naprosto nezajímavá). Dražší varianta "Premium Experience" je pro maximálně 28 pasažérů a stojí 7 500 švýcarských franků (tedy 186 tisíc korun), což se příliš neliší od nabídek již zaběhnutých firem podnikajících na tomto poli. Nás ale zajímá spíše "Party Experience", která obnáší společný let až 40 lidí, a to za cenu 2 950 švýcarských franků (73 000 korun). To je poloviční suma než všechny ostatní dostupné nabídky (a rovná se více méně cenám za lety v byznys třídě na dálkových letech). Celý let má trvat 90 minut, kdy letadlo provede 15 parabol a při každé z nich zažijí cestující na palubě stav beztíže po dobu až 25 sekund, dohromady tedy stráví ve stavu beztíže přes 6 minut. Zajímavý tip na to, co letos nadělit pod vánočním stromečkem. Více viz: https://www.zerog.s-3.ch/store/category/europe.html

Ta druhá se týká 42. dílu: Bugatti 100P aneb (ne)splněný sen Ettore Bugattiho. A bohužel není vůbec radostná. Letoun uskutečnil svůj první let 19. srpna 2015, přičemž ten skončil drobným poškozením přídě stroje, neboť po přistání selhaly brzdy a po vyjetí z betonové dráhy se letoun překlopil na čumák. Druhý let proběhl 17. října 2015, kdy vše proběhlo již naprosto bez problémů.
Scotty Wilson, jenž byl iniciátorem projektu stavby repliky Bugatti 100P, se společně se svým týmem rozhodl podniknout poslední let 6. srpna 2016, načež měl stroj zamířit do muzea. Wilson tedy s letounem Bugatti 100P toho dne odstartoval z letiště Clinton-Sherman (KCSM/CSM) v Oklahomě, ale již krátce po odlepení od dráhy přihlížející diváci spatřili, že letadlo příliš nestoupe. Pár sekund potom se letoun prudce stočil po levém křídle a vmžiku narazil do země. Šestašedesátiletý pilot Scotty Wilson na místě zahynul.

MarekV · Zaslal: so srpen 20, 2016 7:48 pm Předmět: