GLV-5 | Nizozemsko
Nizozemsko je proslulé svým volnomyšlenkářstvím a otevřeností. Přesto i navzdory znalosti tohoto faktu nepřestává překvapovat. Jednou z těžko uvěřitelných věcí je, že vojenské výcvikové prostory jsou veřejně přístupné, a to i během cvičení. Pro letecké příznivce nejzajímavějším vojenským prostorem je ten, který nese označení GLV-5. GLV je zkratka z Gebied LaagVliegen, což znamená "oblast pro nízké lety". Číslice 5 potom odkazuje k faktu, že se jedná o jednu z několika podobných oblastí. GLV-5 se nachází v oblasti zvané Oirschotse Heide, nedaleko letiště v Eindhovenu. V těsném sousedství jsou pak kasárna generálmajora de Ryutera van Stevenincka, takže výcvikový prostor je aktivně využíván i zdejšími jednotkami. Kromě toho ale slouží, jak název napovídá, pro cvičné lety vrtulníků ze základny Gilze-Rijen, která je vzdálena pouhých patnáct minut letu západně. Během mé návštěvy na GLV-5 nejaktivněji létal transportní vrtulník CH-47D Chinook trupového čísla D-101, který nejprve vyložil terénní vůz, načež začal bezmála dvouhodinový nácvik přistání do prašného terénu. Fotograficky vděčnější objekt si snad ani nelze představit.
Při pohledu zezadu Chinook dost připomíná hladovou žábu, o čemž jsem se mohl přesvědčit, když CH-47D trupového čísla D-103 přiletěl vyzvednout skupinu vojáků.
Třetím Chinookem na GLV-5 byl CH-47D trupového čísla D-106, který pozemním jednotkám poskytoval palebnou podporu ze vzduchu. Křídou napsaná čísla na bocích Chinooků pro snadnou identifikaci jsou pozůstatkem z vojenského cvičení, které probíhalo jen o několik dní dříve v Německu. Díky blízkosti kasáren nizozemské královské armády bývá k vidění v podstatě celý její vozový park, já měl štěstí na kolové obrněné transportéry Boxer a Fuchs.
Zřejmě nejvíce se návštěvníci na GLV-5 těší na útočný vrtulník AH-64D Apache. Netrvá dlouho pochopit proč. V době mé návštěvy se krátce po obědě přihnal Apache trupového čísla Q-25 se stylovým volacím znakem Redskin (Rudokožec). Po inspekci plochy se okamžitě pustil do nácviku letů nízko nad terénem a v okolí stromů. Na doporučení místních spotterů jsem se vybavil reflexní vestou, což se ukázalo jako vynikající rozhodnutí, neboť osádky vrtulníků mě ani v nejmenším nepřehlédly. Několik průletů Apache bylo vyloženě "pro fotografa", včetně série průletů méně než pět metrů přímo nade mnou. Zvířený písek ze sebe sice třepu ještě dnes, ale za ten zážitek to opravdu stálo.
Třetím typem vrtulníku, který se na GLV-5 objevuje, je Eurocopter AS532 Cougar. V naprosto fenomenálním světle se mi poštěstilo vyfotit celošedý Cougar trupového čísla S-447 a maskovaný Cougar čísla S-456. Na závěr celého dne navíc potěšilo, že se osádky rozloučily zamáváním, což jen podtrhlo fakt, že celý prostor je veřejně přístupný.
Výlet na GLV-5 byl návratem ke starým dobrým časům spottingu, kdy člověk absolutně netušil, jestli vůbec něco přiletí. Aktivita se dopředu zjistit nedá, letové řády neexistují. Nezbývá proto než se ráno vydat na místo a čekat. Místní spotteři svorně říkají, že je to pokaždé loterie. Někdy se létá, někdy ne. Vypozorovat nelze ani žádný vzorec, podle kterého lety probíhají. Jakmile se ale nějaký vrtulník objeví, zábava a vzrušení jsou zaručené. Společně se Skiathosem považuji GLV-5 za nejlepší místa pro spotting, jaká lze navštívit.